středa 15. února 2017

Tající les

má svůj neobyčejný půvab. Jako bychom dnes na vlastní kůži zažili střídání ročních dob, ústup zimy a zatím nesměle se hlásící jaro.


Jaro, kterému dnes vydatně pomáhaly sluneční paprsky pomalu rozpouštět sněhovou a ledovou vrstvu.


A pak nám to přece jenom nedalo, a postavili jsme posledního sněhuláka Skřítka

a potkali lišku...

a rozloučili se zimou...



Žádné komentáře:

Okomentovat

Vybraný příspěvek

Velký pátek na jihu...

Jižní Čechy jsou mé milé končiny. Onehdy mi někdo říkal, že Jindřichohradecko žádné jižní Čechy nejsou, že pokus se dá mluvit o jihu tak je...