pátek 28. září 2018

Kdo si hraje...

nezlobí! 

Pamatujete si, když jste si kreslili či přímo stavěli domečky? Já si to pamatuji dost dobře. Měla jsem "svoji" rodinku... Fouskovi se jmenovali... A ti obývali nezvykle krásné a velké domy, které jsem neustále kreslila či tvořila v 3D provedeních z kartonových krabic, menších krabiček od čehokoliv, tapet, barevných a lesklých papírků a kousků látek, knoflíků, sušených květin a přírodnin obecně. Na rozdíl od své bohémské dcery, jsem však po sobě uklízela, takže jsem vždy uložila použité nástroje, lepidlo, fixy atd. kam patří. 

Aktuálně "u nás" mají prim SLIZY! 
Sliz je hmota... pružná a akorát tak lepivá, různě barevná. Doma jsou všude, hlavně na stole v obývacím pokoji, asi aby byly pěkně na očích a kdykoliv po ruce. Vytahují se z krabiček, a poté se hnětou, předávají a přelévají se z dlaně do dlaně. Silou zemské přitažlivosti padají v jakémsi proudu podobnému medu, který ze lžičky kape na namazaný krajíc chleba, k zemskému jádru, aby byla hmota v poslední chvíli, než dopadne třeba na dálkový ovladač či zde neopatrně položený mobilní telefon, zručně zachycena. Fajn... jenomže, co kdyby se dal takový sliz pěkně vyrobit doma? A tak jsou misky s méně či více povedenými, po domácku vyrobenými slizy všude, hlavně na kuchyňské lince, na okenních parapetech, a když se také nikdo nedívá, tak v odpadkovém koši... K výrobě se používá třeba jedlá soda, hladká mouka, lepidlo Herkules, šampon atd. Nikdy se použité ingredience a věci nevrátí na své místo, leží odhozeny kdekoliv... a v cestičkách z mouky si začínají libovat mravenci. 

Z pochopitelných důvodů uvítám, když se tvořivé aktivity dcery přesunou ven... Dnes stavěla domečky. Rozsypaná hlína mi tolik venku nevadí a motyčku jsem ráda, když bylo po všem, uklidila. Jo, slizy nemám rada a nefotím je! S domečky je to jiné... Když mi dcerka prozradila, že zde bydlí Fouskovi, i nepořádek ze slizů jsem jí musela odpustit. 






Zajímalo by mne, jestli máte se slizy nějaké obdobné zážitky a zda-li jste také měli "domečkové období"? Krásné dny přeji! 

Více k tvorbě zde na stránce Čiči.art .......

neděle 23. září 2018

Podzim...

...přišel a hned druhý den jasně ukázal co "umí". Teplota vzduchu klesla přes den o více než 15 stupňů a navíc, se k nám žene silný vítr... Venku je najednou sychravo, poprchává, všude je nafoukané listí. Ještě včera krásně rozkvetlé květy vypadají dnes na zahradě tak nějak opuštěně...
No podzime, tak tedy vítej!







Při sobotní procházce v kerských lesích jsem v sobotu zahlédla světle fialové květy připomínající na jaře kvetoucí krokus.  Květ ocúnu je jako ze skla a vypadá křehce. Doma jsem si vyhledala, že je silně jedovatý... Křehký a prudce jedovatý zároveň... zajímavá rostlina...


Na zahradě jsem ještě sklidila několik tenkých cuket a pár rajčátek. Nejsem si jistá, jestli ještě nějaká zelenina dozraje na venkovních záhonech. Ve skleníku dozrávají ještě papriky... 








Chryzantémy a hvězdice...



... alespoň trochu radosti ve váze... Přece jenom ve skrytu duše doufám, že se počasí umoudří. Na zahradě je na podzim tolik práce, a ta se za deště a sychrava nedělá moc dobře. Třeba ještě nastane, stejně jako vloni, několik příjemných podzimních a relativně teplých dní...

sobota 15. září 2018

Sušení a sběr... aneb malý exkurz do zářijové zahrady...

… bylinek léčivých, bylinek do kuchyně, natí a posledních květin...

Právě nastala příhodná doba projít zahrádku a sebrat co se dá. Aktuální počasí bez větších srážek sběru bylinek a květů skutečně přeje. Tak co se dá "sebrat" a usušit na pozdější zimní využití...

Lze sebrat třeba květy heřmánku, majoránku, oregano, nať celeru, rozmarýn, tymián, kopr, slaměnky, limonky, květy ozdobných travin, podruhé kvetoucí levanduli a len...


A při takové sběrné a shánčlivé procházce, lze jistě spatřit ještě pár zajímavých květů:















Pomalu a jistě začínám zahradu připravovat na podzim. Na obnovu trávníku jsem nakoupila nové travní semeno, zeminu a podzimní hnojivo. Ze země jsem již vyndala hlízy gladiolů, postupně odstraňuji uschlé natě a spadané listy z katalpy. Ještě krmím ryby v jezírku, protože voda se přes den prohřeje a ryby mají evidentně hlad. Sklízím rajská jablka, papriky a cukety. O bylinkách jsem již psala... Stále zalévám truhlíky a nově vysazené rostlinky, třeba macešky. A co vy? Sklízíte ovoce a také sušíte co se dá? 

neděle 9. září 2018

Vinobraní...

Letos nečekáme na nic! Nečekáme ani na svatého, na příhodný den, na pana Kosa, na lepší počasí, na říjen... Sklízíme, protože víno je zralé. Chutné, s nalitými bobulemi. Hrozny jsou obsypané. Před čtyřmi roky jsem na podzim zakoupila u Starkla dvě sazenice vinné révy. Ujala se pouze jedna, a to sazenice Hamburského muškátu... A ačkoliv je celá zahrada sežehnutá letošním nemilosrdným sluncem, víno je skvostné...








A zde malá vzpomínka na minulý rok:
Podzime...no, tak tedy vítej!

čtvrtek 6. září 2018

Gazánie... aneb trpělivost květy přináší...

Dlouho nekvetly, dlouho živořily... Snad věčnost, celé jaro i léto... Až teď, najednou, z čista jasna vykvetly!








Na jaře jsem zakoupila docela drahá a "prý" anglická semena gazánií, původních trvalek pocházejících z afrického kontinentu, kde tyto nádherně kvetoucí rostliny i přezimují. Gazánie se v našich zeměpisných šířkách pěstují jako letničky. Jejich obliba po zásluze neustále roste.


Na jaře jsem se radovala, jak drahá semena krásně vzešla a sazeničky pěkně rostou. Napřed ve skleníčku, potom již na záhonu a v truhlíku. Od počátku léta jsem se těšila na květy. Bohužel, pěkně olistěné sazeničky nekvetly a nekvetly. Měnila jsem polohu truhlíku, zkoumala příčinu nezdaru. Stejný problém měly i sazeničky vysázené do volné půdy do záhonu až najednou, se mohu konečně radovat z té krásy.


Raduji se. A prosím, radujte se též z maličkostí, které nám každý den nabízí. A pište o tom, foťte, každý detail má cenu, je podstatný. Přeji Vám všem krásné září.

Věnováno mé kolegyni Lence, která 2.9. odešla, aniž jsme spolu zrealizovaly Hallowenskou párty pro 70 lidí, aniž se rozloučila, aniž jsme si vyměnily úsměvy, popřály dobrou chuť a zdrbaly všudy přítomné chlapy, které stejně milujeme... Její dobré a neuvěřitelně lidské srce, přestalo ve věku 48 let pracovat. Jen tak. Bez zjevné příčiny, bez problémů...Zítra se jdu naposledy rozloučit s kytkou v ruce... 

Vybraný příspěvek

Jezírko, nakvétající rododendrony a

konečně zelená tráva!  Pár deštivých dní stačilo, aby se naplnilo vodou jezírko a tráva opět povyrostla. Tak co nám aktuálně kvete? Dok...