neděle 22. července 2018

Léto s kočkou...

Že by okurková sezóna? Že bych neměla o čem psát? Sucho, výlety a cestování, drobné či ohromující zážitky, zahrada, kuchyně, životní moudra, že by došla inspirace!? Název článku je přitom tak prostý...
"Léto s kočkou" …
Co si pod tímto názvem má rozumný čtenář představit? No co jiného než kočku, válící se a občas i cvičící na zcela vyschlém trávníku! Horko a víc než aktuálních 30 se zde již pravděpodobně projevuje ve změně povahy autorky, tudíž tento divný článek!







Moje psychorelaxace je převtělená do krátkých a často i naivních popisků dnů všedních a svátečních doprovázená zcela autorskými snímky prezentovaná na tomto zanedbatelném blogu. Když mám čas, tak přemýšlím, píšu, fotím a koukám na svět a nestačím se divit. Žasnu. Stále víc a víc! Nad rozmanitostí, krásou, problémy, chytrými lidmi, časem, přírodou a také přiznávám, nad zvěří...

A protože jistě nebylo kočky Barči dossssstttt, tak zde tato noblesní desetiletá kočička podruhé:



Na ranním okně,  před šestou a po šesté ZDE:


Tak, a aby byl výčet a foto zvěře zcela úplný, sem s dalšími:

Tereza (více než 15 let)



Boloňačka Bellinka (3 roky)


Čivavka Lessinka (2 roky)



Zde v náručí, protože zde to čivavám sluší úplně nejvíc, tak proto! Krásné a horké léto přeji všem, nejenom milovníkům zvěře domácí...
ps.: A příště asi  bude následovat článek s názvem...  Nedivím se Paris (Hilton)...

pondělí 16. července 2018

Jak si kdo zasije, tak si také...

… SKLIDÍ!

Mám zeleninovou zahrádku jako dlaň. K zeleninové zahrádce také přináleží desetimetrový skleník. Dá se říci, že se jedná o několik metrů čtverečních, na kterých pěstuji, a od jarních měsíců i sklízím, hrách, salát, ředkvičky, jahody, cukety, okurky nakládačky, mrkev, petržel, rajská jablíčka, byliny, ze skleníku okurky hadovky, salát a papriky. Letos jsem se rozhodla, že věnuji více péči půdě, kterou jsem již po čtyři roky využívala bez hnojení. Základem přírodního hnojení bylo zarytí mnoha litrů domácího a pěkně uleženého kompostu a několika litrů granulovaného kravského hnoje do půdy. A půda to má ráda!


Tak ale pěkně po pořádku!

Hadovky


Bezkonkurenčně krásné květy... není to cuketa, není to žádná okurka, je to PATISON
a zní tak francouzsky, že?!   

Zavařuji. Malé skleničky, malé chřupavé okurčičky, dvakrát do týdne...

Jeééé rybíz, tak ten sem nepatří, přeci!

Skleník s rostlinami...

Cuketa zelená, cuketa bílá. Vloni jsem měla cuketu žlutou, ale ačkoliv jsem semena zasela, tak nevyklíčila...

Cukeťák...


Zlatý PATISON... jasně klidně můžeme říkat i patizon… a je to stále ON!

Dnes sklizeno. Zítra rozdám zeleninu kolegům v práci, jistě budou mít radost..., nejsme schopni všechnu krásnou zeleninu sníst, tak prostě putuje dále do světa.

Patison, tentokrát pečený...


Je-li libo stehýnko z kuřátka s přílohou geniálního patisonu??? 

čtvrtek 5. července 2018

Na kole...


...tradičně, již po čtvrté, vždy 5.7., 37 km, stezkami okolo Labe, z Lázní Toušeň, přes Čelákovice do Ostré, okolo Lysé nad Labem, přes obec Byšičky, Káraný a zpět do Lázní Toušeň...
Dnes bylo vedro. Vysoká teplota vzduchu již záhy dopoledne, jakoby snižovala můj jindy "mega" sportovní výkon. Jela jsem zcela podprůměrnou rychlostí a místo větru ve vlasech jsem stírala ze spánků krůpěje potu a neustále jsem musela pít vodu. Během cesty jsme navštívili i dvě hospůdky, které jindy doslova přetékají cyklisty. Dnes však, jsme zde byli skoro sami. Rozumní lidé dali prostě přednost vodě a koupání... 

Krajina, a jindy úrodná půda, ve které se daří zelenině, bramborám i obilí, jsou úplně vyprahlé. 


Obilí je zde nízké, cukety a mrkev na polích měly povadlé listy. Příroda zde touží po vydatném dešti. 

V naší obci zavedli od počátku července úsporné vodní opatření, takže se nesmí zalévat zahrady od 19 do 22 hodin. 

"Oblíbený" a vody chtivý holub, přilétl k mému jezírku jako vždy ve stejný čas, aby svlažil hrdlo...



Na tomto snímku je holub také, ale právě má ponořenou hlavu, takže vlastně není vůbec vidět, ale JE TAM.

úterý 3. července 2018

Prázdniny začínají...


hurá!!!

(aneb "první malá prázdninová dámská jízda")
Prázdninový čas, léto, teplo, slunce, cestování a daleko méně povinností než máme ve školním roce, tak to je naše rodinná dvouměsíční letní realita. Zkrátka, prázdniny jsem měla ráda jako dítě a mám je ráda i jako dospělá a máma k tomu.


Terezka nesla poslední den školy paní učitelce květinovou vazbu, kterou jsme vytvořily spolu. Částečně jsme květy nakoupily a část jsme natrhaly na naší zahrádce... krásný a velký květ růžové hortenzie jsme doplnily o zakoupené drobnokvěté chryzantémy, přidaly len, česnek kulatohlavý a parádně zelené a lesklé listy bohyšky, kterou jsem dostala kdysi od maďarské babičky jako malou sazeničku. Daří se jí výtečně i v české zahrádce a ráda používám pár listů na límec květinové vazby. Pak se již modelka točila s kytkou a já nevěděla co dřív fotit.




Během dopoledne následoval super rychlý přesun směrem na jih, procházka k lesu, rybníku. Mezi poli na prašné cestě byl božský klid. Silně voněly odkvétající makovice. Stihly jsme první oheň a opéct první dva špekáčky, než nám další dva špekáčky ukradli a potají snědli psi, které jsme nechali vteřinu bez dozoru... Opravuji, bez dozoru jsme nechali ty špekáčky...
 Dnes jsem již v práci, ale stačí mi mrknout na zachycenou atmosféru prvních prázdninových okamžiků a je mi zase na duši dobře. 
Užívejme tedy tento čas a ať se Vám prázdniny vydaří!  

Vybraný příspěvek

Jezírko, nakvétající rododendrony a

konečně zelená tráva!  Pár deštivých dní stačilo, aby se naplnilo vodou jezírko a tráva opět povyrostla. Tak co nám aktuálně kvete? Dok...