Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Vybraný příspěvek

S úctou, skládám

poklonu panu Gottovi. Milovala ho moje babička i maminka, já i  má dcera. Jeho písně znám lépe než české lidové písně... Jsou písně, které si zpívám, když mne bolí duše a když jsem zamilovaná... Když bejval svět, když si osladím kávu nebo když dám dělovou ránu... Skládám neskonalý obdiv k jeho obdivuhodné práci a profesionalitě. Kdysi jsem se s ním dokonce setkala osobně v rámci spolupráce s choreografem profesorem Pavlem Šmokem  a měla jsem tehdy čest jako dvacetiletá holka si s ním podat ruku! Propadla jsem mu však poprvé o mnoho let dřív, a to si pamatuji naprosto přesně, v  roce 1973 v kině v Chrudimi, kde jsem tehdy jako malá holčička viděla  poprvé pohádku Tři oříšky pro Popelku a slyšela krásnou nostalgickou píseň Kdepak ty ptáčku místo máš...  Je mi ctí napsat těchto pár vět. Děkuji Vám Mistře! 
Byl jste jedinečný!
Vaše Diana navždy!

Nejnovější příspěvky

Věnec...

Oranžová barva...

Ostálky...

V září....

Napršeno...

Kolobrzeg... město parků,

U moře... aneb cestování se psem