úterý 21. listopadu 2017

Výstava v Tančícím domě





Dnes bych Vás ráda nechala jedním koutkem oka nahlédnout na opravdu senzační výstavu, protože si myslím, že až uvidíte pár fotek, tak se sami či se svými dětmi či vnoučaty na ni vypravíte. Ve čtvrtek jsem jela autem po nábřeží okolo Tančícího domu, který se tyčí tak trochu rozevlátě nad Vltavou, načež jsem pohlédla vpravo a v ten moment jsem uviděla Mikeše a další známé postavy malíře Lady... na skle malované...jako živé, tak milé, tak známé...
 A potom jsem uviděla poutač na výstavu, která se jmenuje Sedmičky Josefa Lady...
















Výstava vypovídající o životě a díle Josefa Lady je jedním slovem bohatá. Je koncipovaná životopisně, lze zde spatřit výuční list mladého Josefa, jeho pracovnu, maketu rodné chalupy v Hrusicích jeho prvotní tvorbu ovlivněnou secesí, průřez stěžejní tvorbou prvorepublikovou tedy karikaturní, ilustrační, kreslířkou i malířskou, meziválečnou a zralou válečnou... Měla jsem možnost po očku sledovat přítomné návštěvníky, jejichž věkové rozpětí bylo okolo 70 let a ty úsměvy ve tvářích, děti, které si čtou bubliny na karikaturách, byly jednoznačně vypovídající o tom, že pan Lada je prostě umělec národní, že mu rozumí prostě každý. Připomeňme si třeba pojmenování zasněžené idylické krajiny jako ladovská zima... nespočet animovaných večerníčků, ilustrace v knížkách, které provází naše děti od nejútlejšího věku, Mikeše, Bobeše, Nacíčka, Babičku, Tondu, Kmotru Lišku, Hastrmana, Strašidlo a jejich potomky a další a další postavy... a taky pohádky třeba
Hrátky s čertem...




Secese...










Prosím povšimněte si také toho, že pan Lada na většině obrazů a ilustrací namaloval alespoň jedno zvíře...

Pro děti je připraveno dotykové pexeso, ale protože jsem hravá, musela jsem si jej vyzkoušet také...jak jinak...





Tak toto je nadživotní plyšový Mikeš
...mimochodem... Mikeš je má celoživotní láska...




Jak se dělá animace... 



Rodná víska Hrusice... a tak mne tak napadlo, že až napadne sníh, tak se tam pojedeme podívat... 



Výstava je umístěna do několika podlaží navíc, pokud si uschováte vstupenku, tak se můžete na závěr vypravit až nahoru na střechu Tančícího domu, kdy se vám naskytne nádherný výhled na Vltavu, Pražský hrad, Prahu 1 i 5 či na Vyšehrad. 














pondělí 20. listopadu 2017

Tip pro kreativní holky

Mám ráda kreativní sady pro děti, tuto jsem objevila v knihkupectví Palác knih Neoluxor na Václavském náměstí. A protože nás v neděli inspirovala liška, o které budu psát příště, tak sada byla dcerou vytažena a zhruba tak za dvě hodiny byla zástěrka hotová. No řekněte, není přece nad krásnou kuchařinku...






Dokonce jsem přesvědčená o tom, že by něco obdobného byl jeden schopen za pomocí cca metru režné látky, několika cm suchého zipu, kterým se upíná zástěra za krk, pár kousků správně nastříhaného filce zvládnout vyrobit doma za pár korun sám...tak třeba tip na vánoční dar pro kreativní holky...

sobota 18. listopadu 2017

Happy Birthday...


Již jednou jsem na tomto blogu psala, že dobrý kolektiv se musí šlechtit, protože "dobrý" kolektiv není samozřejmostí! Často vzpomínám na Chalupáře, kdy se svérázní obyvatelé z obce Třešňová vypravili do Prahy do Národního divadla a již od první chvíle, kdy nastoupili do autobusu k Tondovi Čihákovi, známému to proutníkovi, zažívali pocitově různé okamžiky - libé, příjemné, úsměvné, ale někdo byl i zklamaný či rozčarovaný hned od počátku. Prostě, kolektiv je takový plně obsazený autobus, který se doslova řítí za nějakým cílem v nějakém konkrétním časoprostoru a samozřejmě je jeho hlavním cílem  VÝKON a profesionálně odvedená činnost. My, v našem kolektivu, spolu trávíme mnoho času, asi víc než se svými bližními, a tak není divu, že čas od času se objeví nějaký ten mrak v mezilidských vztazích... A také ne vždy dojde k plnému pochopení požadavků, ne vždy jsou všichni stoprocentně spokojení. Proto jsem zastáncem občasného vydechnutí, uvolnění napětí a setkání...

A tak jsme tento týden slavili...osmero narozenin... Má vize jak oslava proběhne, se postupně změnila v realitu a byla jsem nadšená a nesmírně dojatá z pozitivních reakcí a z toho, jak se skoro všichni zapojili do příprav této oslavy OSLAV!


Tak třeba moje maličkost nakrájela a den předem naložila 6,5kg kuřecích mini řízečků, následně je usmažila a pak už jenom zírala, jak se po nich zaprášilo...


Kolegyně, která je vynikající cukrářkou napekla dort a dvě různé rolády, další nazdobila mísy, jiný vytvořil podle mé představy salát, měli jsme grilovaná kuřata, sekanou, okurčičky, dobrůtky a hlavně nám spolu bylo neskutečně dobře!







Také se předávaly dary. Každý oslavenec dostal balíček maličkostí. Snažila jsem se vždy vymyslet nějakou charakteristiku a téma dárku podle konkrétního oslavence. 


Sešlo se nás přesně 30 lidí, současných i bývalých kolegů, došlo na proslovy, přípitek a jak jinak, než že jsme šli spát až druhý den...
Na poslední fotce je kytice tulipánů. Vůbec jsem ji nečekala, o to víc z ní mám radost, protože jsem jí dostala od mých lidí...prostě jen tak, za to že se máme, za to šlechtění...



Vybraný příspěvek

Výstava v Tančícím domě

Dnes bych Vás ráda nechala jedním koutkem oka nahlédnout na opravdu senzační výstavu, protože si myslím, že až uvidíte pár fot...