neděle 30. července 2017

Sběr a sušení rostlin II

Limonky jsou ideální květiny vhodné na sušení a do různých vazeb a aranžmá


Tato rostlinka je u  nás známá jako nevěstin závoj, neboli šáter. Má neskutečně drobné květy v růžové či bílé bavě a její něha Vám prostě bere dech.


Zapomenutá růže, tedy růže již vytvářející poměrně robustní šípky. Růži jsem ostříhala a doufám, že ještě jednou vykvete, protože má krásné žlutooranžové květy. Je však možné, že již nepokvete, protože tvorba šípků jí určitě stála již hodně sil.


Len setý - jedna z nejkrásnějších bylin, která vypadá i po letech v sušené vazbě stále stejně.
Je to typická rostlina, kterou sušily naše babičky pro okrasu, jejich babičky ze lnu vyráběly po utkání plátno třeba na  ložní pádlo a oblečení. Dnes semena této rostliny jsou přírodním léčivým zázrakem, hojně využívaným v přírodním léčitelství.

A začínají uzrávat semena letniček...takže je lze sebrat z matečné rostlinky, odstranit všechny částky, které by mohly zahnívat a plesnivět. Zde suché květy aksamitníků.
Mohlo by Vás také zajímat:


pátek 28. července 2017

Tylovo náměstí, Praha 2, aneb jak jsem hledala poštovní schránku

  Všimli jste si, že vymizely poštovní schránky? Když jsem byla malá, tak oranžová krabice na kovových nožkách stála na nárožích a byla pěkně z dálky vidět, anebo byla hojně rozvěšená na zdech domů, člověk se podle nich mohl orientovat i v noci, když "táhl z tahu domů" a navíc, se vybíraly i několikrát za den... Ale je jiná doba! Poštovní služby rapidně podražily, ale nabízejí třeba s mírnou přirážkou balík do ruky, který je prý doručen na určené místo již druhý pracovní den či prodej zajímavých časopisů "za babku" a dokonce v případě zakoupení časopisu nebo losu, se konečně na Vás slečna mile usměje, protože jinak se mračí jak bubák, a když člověk potřebuje koupit korespondenční lístek, tak musí prohledat celou poštu, protože TO prý již dneska nikdo nekupuje. Já ano, jednou do roka, pro dceru, aby nám napsala z letního tábora, protože je to taková tradice...
Také já posílám dceři pozdravy od nás...a to ve formě již zmíněných "koresponďáků", pohledů a dopisů, i jeden balíček jsem poslala...ale vždy musím dojít až na poštu, protože tam kde do nedávna stála oranžová kovová krabice, do které jsem vhazovala pohled jeden za druhým, tak letos zde již není, kovové nožky jsou pryč a krabice taky... Na poště, z boku domu  asi tak 3km daleko, se choulí na stěně oprýskaná oranžová krabice, kterou doufám, dle sdělení napsaného miniaturním písmem na štítku, skutečně vybírají každý za den v 16. hodin. Tam házím lístky posílané z největší lásky a doufám, že budou rychle doručeny té nejmilejší osobě.
A když  během obědové pauzy běžím k poště, pohledem zavadím o parádní záhon, uprostřed něhož je vodotrysk, kolem posedávají na lavičkách starší občané a stejně jako já fascinovaně hledí na tu květinovou záplavu, ze které jsou i motýli zcela paf. Odpouštím České poště a.s., pozastavuji se a dýchám zhluboka, vůně květin je omamná a z barev přechází zrak... 

čtvrtek 27. července 2017

Ciabatta podle Marty

Recept naleznete v článku NĚCO DOBRÉHO..............
O proti původnímu receptu, jsem musela trochu improvizovat, protože jsem neměla doma droždí v kostce, ale droždí sušené, a také jsem neměla sušená rajčata, ale rajčata naložená v olivovém oleji. Rajčata jsem nechala okapat a poté nakájela na drobné kousky a jinak postupovala podle instrukcí. Těsto jsem nechala kynout na teplém místě a to poté, co jsem jej sama vypracovala, protože nemám domácí pekárnu.



K to mu jsem udělala kuličky z mletého masa, do kterého jsem dala trochu provensálského koření a nadrobno nakrájenou slaninu.


Jako třešničku na dortu  jsem ke kuličkám a ciabattě udělala velmi oblíbený salát, který dělám poměrně často... je z rukoly, nadrobno nakrájených rajčat, špetky soli, pepře, olivového oleje a balsamiko octa, jedné snítky jarní cibulky a pár nakrájených lístků bazalky. 




Přátelé, ciabatta byla luxusní! Opravdu ji mohu doporučit, vyrovnala se ciabattě koupené třeba ve Wine Food Market. 

středa 26. července 2017

Růžová, snad tisíckrát jinak...

Všimli jste si přátelé, kolik odstínů může mít jedna barva? Tak třeba růžová barva...ta má odstínů nepočítaně... světlá, tmavá, do vínova, do červena, bílá přecházející do růžové, pink řvavá, výrazná, něžná, lila tralala...
Nevím, jak je to možné, ale právě dnes mám takový pocit, jako kdyby se po mé zahrádce přehnala růžová bouře. Rozhodně to není z mé strany cílené vysazovat květiny a rostliny v růžové, ale růžová barva má prostě své kouzlo starých zahrad, zahrad nostalgických, nevtíravých a přesto nezapomenutelných. A já mám dnes růžový pocit. A než se mi upeče ciabatta podle receptu paní Marty z blogu
 Vše o co se zajímám, kde jsem nalezla recept v článku NĚCO DOBRÉHO..............
tak rychle probíhám zahradou a snažím se uchovat tu růžovou náladu, ten pocit...




































Vybraný příspěvek

Jezírko, nakvétající rododendrony a

konečně zelená tráva!  Pár deštivých dní stačilo, aby se naplnilo vodou jezírko a tráva opět povyrostla. Tak co nám aktuálně kvete? Dok...