úterý 21. listopadu 2017

Výstava v Tančícím domě





Dnes bych Vás ráda nechala jedním koutkem oka nahlédnout na opravdu senzační výstavu, protože si myslím, že až uvidíte pár fotek, tak se sami či se svými dětmi či vnoučaty na ni vypravíte. Ve čtvrtek jsem jela autem po nábřeží okolo Tančícího domu, který se tyčí tak trochu rozevlátě nad Vltavou, načež jsem pohlédla vpravo a v ten moment jsem uviděla Mikeše a další známé postavy malíře Lady... na skle malované...jako živé, tak milé, tak známé...
 A potom jsem uviděla poutač na výstavu, která se jmenuje Sedmičky Josefa Lady...
















Výstava vypovídající o životě a díle Josefa Lady je jedním slovem bohatá. Je koncipovaná životopisně, lze zde spatřit výuční list mladého Josefa, jeho pracovnu, maketu rodné chalupy v Hrusicích jeho prvotní tvorbu ovlivněnou secesí, průřez stěžejní tvorbou prvorepublikovou tedy karikaturní, ilustrační, kreslířkou i malířskou, meziválečnou a zralou válečnou... Měla jsem možnost po očku sledovat přítomné návštěvníky, jejichž věkové rozpětí bylo okolo 70 let a ty úsměvy ve tvářích, děti, které si čtou bubliny na karikaturách, byly jednoznačně vypovídající o tom, že pan Lada je prostě umělec národní, že mu rozumí prostě každý. Připomeňme si třeba pojmenování zasněžené idylické krajiny jako ladovská zima... nespočet animovaných večerníčků, ilustrace v knížkách, které provází naše děti od nejútlejšího věku, Mikeše, Bobeše, Nacíčka, Babičku, Tondu, Kmotru Lišku, Hastrmana, Strašidlo a jejich potomky a další a další postavy... a taky pohádky třeba
Hrátky s čertem...




Secese...










Prosím povšimněte si také toho, že pan Lada na většině obrazů a ilustrací namaloval alespoň jedno zvíře...

Pro děti je připraveno dotykové pexeso, ale protože jsem hravá, musela jsem si jej vyzkoušet také...jak jinak...





Tak toto je nadživotní plyšový Mikeš
...mimochodem... Mikeš je má celoživotní láska...




Jak se dělá animace... 



Rodná víska Hrusice... a tak mne tak napadlo, že až napadne sníh, tak se tam pojedeme podívat... 



Výstava je umístěna do několika podlaží navíc, pokud si uschováte vstupenku, tak se můžete na závěr vypravit až nahoru na střechu Tančícího domu, kdy se vám naskytne nádherný výhled na Vltavu, Pražský hrad, Prahu 1 i 5 či na Vyšehrad. 














8 komentářů:

  1. Ahoj
    Moc hezká výstava.....Hrusice znám velice dobře....co jsem se tam najezdila na kole.Mám ráda jeho obrázky,jsou ze života.Máš moc hezké fotky na Prahu......v Tančícím domě jsem ještě nikdy nebyla.....do kdy je ta výstava?
    Hezký den Marťula

    OdpovědětVymazat
  2. Marti, výstava je do 1:4.2018 a díky za komentář. Já jsem si říkala (podle indícií), že bydlíš tam tím směrem... Jezdívala jsem dříve do Svojetic k sestře na chatu, Hrusice jsou co by kamenem dohodil, ale vlastně mne nikdy nenapadalo do nich odbočit při našich vyjížďkách po okolí. Někdy prostě musí "cíl" cesty dozrát...

    OdpovědětVymazat
  3. Dianko, to je parádní akce. Pan Lada má nádherné ilustrace, mám spoustu jeho knížek ještě z dětství. Nejsem si jistá, jestli by to Emičku bavilo, možná je na takovou výstavu ještě malá, ale mě určitě jo:-).
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
  4. Henrietko, asi máš pravdu, Emička je malá, na druhou stranu nesmírně vnímavá... ale je to tak pro děti předškolního věku a školáky, to je pravda. Avšak pokud bys zavítala do Prahy, jistě Tě tato výstava pohladí po duši, je to jako závan našeho dětství.

    OdpovědětVymazat
  5. Ladovy obrázky miluji od dětství. Jeho postavičky jsou jakoby statické, ale přesto se hýbou. Výstava musí být krásná. Přiblížila jsi ji nám moc hezky. Možná se mi zadaří jet se podívat. Tančícímu domu jsem dlouho nemohla přijít na chuť, ale postupem času se můj pocit lepší :-)
    Hezké dny, Dianko!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  6. Hani, já to mám s vnímáním moderní architektury obdobně! I když jak se nad tím zamýšlím, tak vlastně se mi použité materiály sklo a kov většinou líbí. Třeba Novou scénu ND jsem ocenila až teď, po více než 20. letech, myslím tím interiér. Na exteriér si asi nikdy nezvyknu, prostě je to děsivá hnědá krabice vedle našeho divadelního svatostánku... Tančící dům mne mile překvapil, je zde mnoho světla, takže i obrazy umístěné na tmavě hnědých stěnách, kvalitně osvětlené, byly zajímavé. Člověk se tu cítí dobře, je tu takový otevřený prostor. Shlédnutí výstavy opravdu s klidem doporučuji. Také přeji krásný den!

    OdpovědětVymazat
  7. Dianko, tak to je parádní tip pro nás, děkuji! Chystáme se na představení Vánoce do divadla Minor, tak to propojíme s výstavou. Už se moc těším!
    Zuzka

    OdpovědětVymazat
  8. Zuzi, Určitě se na výstavě zastavte, určitě se Vám bude líbit.

    OdpovědětVymazat

Vybraný příspěvek

První plody...

Je polovina května. Konečně zapršelo a já jsem se prošla po zahrádce, která se deštěm posledních dní občerstvila, jestli objevím "něco...