pátek 10. listopadu 2017

Čas růží...aneb, jak jsem změnila názor

Nedávno jsem měla možnost zakoupit lístky na nový český "hitmuzikál" Čas růží, který uvádí Divadlo v Karlíně. Vlastně jsem neměla ani moc očekávání od tohoto díla, na které díky reklamě narazíte v Praze poměrně často. A tak jsem byla nakonec velmi překvapená, když jsem byla  oslovena obvyklým a jednoduchým příběhem nenaplněné lásky z jakéhosi neurčitého časoprostoru situovaný v počátcích na probíhající pouť, kdesi daleko na malé město v Čechách. V příběhu hlavní mužská postava Honza, která je na počátku chlapcem, v dospělosti úspěšným zpěvákem a amatérským malířem a též starým mužem, který vlastně celý příběh vypráví, prožívá lásku s dívkou, která bohužel v dospělosti umírá, neboť je nevyléčitelně nemocná. Neustále se mi totiž na mysl dral nám všem "tak známý" život Karla Gotta, až jsem se přistihla, že se na jeho počátku zlobím, že muzikál není věrnou kopií "toho co znám", ale že se pouze okrajově inspiruje dílem a životem tohoto umělce.

Prvních dvacet minut, jsem si dokonce vyčítala, že jsem věnovala nemalý peníz na zakoupení lístků. V průběhu představení, tedy během několika málo hodin, jsem ZCELA změnila názor!

zdroj internet - plakát k muzikálu
Na muzikál jsme vyrazily s dcerkou s její kamarádkou ze školy a maminkou. Dalo by se říct, že to byla vlastně taková "malá"  dámská jízda a to my rády...  Nic proti tatínkům... ale "hitmuzikál" s písněmi Karla Gotta si prostě holky každého věku užijí lépe samy, bez mužského doprovodu...

Po prvotních rozpacích jsem se tedy začala nechat vtahovat do slabého děje a hlavně do písní. Do písní, které mne provázejí už 47 let, mám je hluboko vryté tam kdesi uvnitř, často znám každé jejich slovo, vysoký tón A či C... a přesně se mi vybaví, kdy se Karel, když píseň zpíval usmál či zvedl obočí. Divák si prostě musí chtě nechtě přiznat, že interpretace písní Karla Gotta je nezaměnitelná a jedinečná. Nikdo, opravu NIKDO, nedokáže zpívat tak nádherně jako on! To však neznamená, že by pěvecké výkony protagonistů byly slabé či špatné, právě naopak! Sólisté, sbor zpěváků ukrytý v orchestřišti, živý orchestr a tanečný company, byla opravdu skvělá. Skvělá byla výprava muzikálu, takže jsem na závěr neměla vůbec pochyb o tom, proč stojím a tleskám snad 20 minut. Prostě vzdávala jsem tímto holt panu Mistrovi! Jeho práci a profesionalitě. V práci jsem byla dotázána, zda-li bych muzikál doporučila k shlédnutí a já s klidným srdcem odpověděla, že rozhodně. Devítileté divačky byly nadšené, unešené, vtažené do děje a písní, takže jsme nejenom utíraly slzy třeba při písni Pláč, ale při Lady Karneval jsme je musely krotit, protože to vypadalo, že půjdou tančit přímo na jeviště. Prý jsem taky měla slzy v očích... Popřela jsem to, přece nebudu bulet v divadle mezi tisíci lidmi u toho, že milenky pláčou či co.... ale je to pravda C´est la vie.... Neznám žádného jiného zpěváka, který by nazpíval tolik písní o lásce. Ženě středního věku se mohou prostě rosit řasy, chvět srdce či horká sůl  kanout po tváři a myslím, že všichni, kdo mají srdce na pravém místě, byli nadšení. Celé divadlo aplaudovalo ve stoje a snad se ten potlesk donesl k Mistrovi samotnému.

A je to osud...Mám doma jednu růži...říká se o ní, že má být modrá. Vysadila jsem jí před třemi lety a dosud nikdy nekvetla. Nebudete mi věřit, ale co teď napíši je pravda! Minulý týden, ještě plná divadelních dojmů,  jsem v sychravém odpoledním počasí rychle prošla zahrádku a najednou jsem objevila na této růži jediný květ. Dosud opravdu nikdy nekvetla a já jsem jí slibovala, že jí vykopu... Myslím, že je to pozdrav pro vnímavého diváka a že když má nastat Čas růží, tak že nastane... i když je to třeba až po několika letech... Krásný víkend všem!



2 komentáře:

  1. Krásně jsi to napsala a růže je nádherná.
    Hezký víkend!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. Hani, děkuji a taky přeji krásný víkend!

    OdpovědětVymazat

Vybraný příspěvek

Tak romantický a nostalgický podzim...

...vnímám letos... Poslední rozloučení s teplými dny pozdního babího léta na pozadí překrásné scenér...