středa 21. března 2018

Dobré ráno, Praho!

Je 6 hodin ráno, jednoho všedního dne minulého týdne. Vjíždím autem do hlavního města po prázdném "okruhu" a samozřejmě, jak jinak,  dodržuji rychlost... Světlo hledá svoji cestu šedivými mraky a vytváří plejádu pastelových barev s narůžovělým podtónem, které dopadá na silnici, domy a mosty, a zároveň se zpět odráží do šedivých mraků. A zároveň mne láká... Tentokrát jedu do práce autem a modlím se, aby těch pár míst, které máme vyhrazené na parkování, zůstalo ještě volných. Nikde žádná kolona, sem tam projede auto, problikne lampa, pejskař venčí psa a mladá žena ve sportovním, běží a běží... 
Vystupuji z vozidla a jdu pár desítek metrů k několika místům, které mají právě teď, v té pro mně jedinečné chvíli, kterou cítím asi jenom já, projíždějící popeláře v to nepočítám, nehmotnou cenu prolínající se do úžasného zážitku.
To velké město mne vítá. Dobře ví, že jsem mu zcela oddaná, ačkoliv jsem nebyla při narození omývaná vodou z Vltavy, ale kdesi daleko mi poprvé šplíchlo na čelo Labe...
I tak, mne za těch tisíc let, co jsem s ním spjatá, zcela pohltilo, a když chce, tak mne pokaždé zasáhne přesně tam, kam chce jenom ono samo, pěkně doprostřed hrudníku, vlevo, k mečové kosti...










3 komentáře:

  1. Hezké ráno na Tvých fotkách.Pouliční lampy ještě svítí, ale obloha už o ránu dává vědět.
    Pohodový den, Diano !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  2. Hani, díky, a též Tobě krásné dny!

    OdpovědětVymazat

Vybraný příspěvek

Na kole...

...tradičně, již po čtvrté, vždy 5.7., 37 km, stezkami okolo Labe, z Lázní Toušeň, přes Čelákovice do Ostré, okolo Lysé nad Labem, přes o...