neděle 29. října 2017

Dub patří k mému podzimu...

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že strom, o kterém budu psát je zcela obyčejný, opak je pravdou. Je to typický listnáč našich lesů a parků. Jako solitér dokáže přitáhnout pozornost svojí rozložitou mohutností koruny, jeho silné kořeny zpevňují nejednu rybniční hráz, prostupuje našimi dějinami, často je třeba spojován třeba s Janem Žižkou, ačkoliv ten měl o druhé oko přijít pod starou hrušní... Z jeho dřeva se vyráběly kola povozů, sudy i topůrka běžně používaných nástrojů, stoly a postele. I historická Evropa má k dubům vřelý vztah, vzpomeňme třeba na Robina Hooda... 



V kmetském věku se dub honosí silným kmenem, jehož tvrdost je využívána v nábytkářství při výrobě rustikálního nábytku. Často se setkáme na svých toulkách krajinou s dubem, na jehož kmenu visí smaltovaná tabulka s nápisem Památný strom. Také je dub často spojen s příměrem směřovaným k mužům, silný jako dub, rozložitý jako dub, tvrdohlavý jako dubová palice...prostě dub má všestranné využití a dokonce jej nese v názvu i jedno severočeské město.



Právě proto jsme letos při jarní potulce lesem sesbírali několik naklíčených žaludů, tyto zasadili a pozorovali po celé jaro, léto a podzim jejich růst, postupné zabarvování listí.






Většina dubů již aktuálně shodila listy. Při procházce lesem vám šustí pod nohama a často nás překvapí na spodní straně listů přilepené duběnky, což jsou takové kuličky o velikosti 2 cm, ve kterých se vyvíjel od jara jedinec žlabatky duběnkové a ze kterých se dříve dělal duběnkový inkoust.






Dub má typický tvar listů a svým barevným spektrem dokáže krásně překvapit a navodit tu správnou podzimně lesní atmosféru.

Tak teď je jasné, že dub patří mezi mé listnaté oblíbence. A teď jedna otázka na závěr...máte také nějaký oblíbený strom? Strom, který se vám líbí, v jehož blízkosti se cítíte dobře a nebo, který jste vysadili, nebo se třeba vysadit chystáte?

Moje maminka má jednu oblíbenou borovici. Ta stojí mezi dalšími stromy. Myslím, že vedle ní roste bříza, dub a osika... Ráda ke "své borovici" chodí cestou vzdálenou asi tak 1,5 km a vždy se dívá na její zkroucené větve a vyčnívající kořeny a říká, že je jako ona. Mimochodem, tato borovice vypadá z dálky jako přerostlá bonsai, takže si z ní z legrace utahuji, že asi má kořeny v Japonsku, či co....

1 komentář:

  1. Ani nevím, který strom bych pro sebe označila jako oblíbený. Podle znamení je mým stromem lípa.
    Ještě nikdy mne nenapadlo zasadit si jen tak žalud. A podle fotky vidím, jaká je to krásná dekorace.
    Den v pohodě přeji!
    Hanka

    OdpovědětVymazat

Vybraný příspěvek

Velký pátek na jihu...

Jižní Čechy jsou mé milé končiny. Onehdy mi někdo říkal, že Jindřichohradecko žádné jižní Čechy nejsou, že pokus se dá mluvit o jihu tak je...