Švestkový koláč, na kole kolem Labe aneb loučím se definitivně se štítkem léto

Tak a je to tady...švestkové a ořechové období...a tím pádem definitivně končí léto a vlády se ujímá podzim. Zatím je takový nesmělý, pouze břízy a osiky shazují listy, dubové lístky se začínají cudně vybarvovat, ale z ranních nízkých teplot je jasné, že žezlo již bylo předáno... Dostala jsem pár švestek, a protože nejlepší jsou v koláči, šly dobrovolně tam kam patří... 

 Recept  je zcela prostý, takřka hrnkový, prostě od oka... necelý hrníček hladké mouky, trochu kypřícího prášku, trochu skořice, trochu třtinového cukru, necelou vaničku plnotučného tvarohu, jedno vejce, 2 lžíce oleje, špetka soli, několik hrstí vypeckovaných a pokrájených švestek, drobenka...trochu hladké mouky, trochu třtinového cukru, plátek másla a špetka skořice, péci na 180 st. asi půl hodiny... a protože se tomuto koláči nedá odolat, vypravila jsem se na kole k Labi a pořádně si dala do těla...celkem 42 km v poměrně krátkém čase, abych ten švestkový hřích ze sebe "vypotila". Po cestě zpět jsem však musela několikrát zastavit, protože se opravdu nedalo jen tak projet rychlostí blesku bez povšimnutí kolem té krásy. Tak třeba slunečnice, nesmírně fotogenické s hnědou barvou v mnoha odstínech...neodolatelné...

 Šípky, jeřabiny, bobule všeho druhu, jejichž jména jsou pro mne záhadou, udatna lesní, dále vysoká rostlina kvetoucí růžovými květy připomínající zvonky či kalichy nádherou květů připomínající orchidej...jakýsi druh kohoutku a planý chmel a při závanu studeného protivětru pád lístků z břízy na cestu  a do řeky... javor,  pomalu se začínající od vršku vybarvovat do červena a žluta...prostě podzim...je zde...

 Po návratu domů, jsem myslela že lehnu, ale opak byl pravdou. Ten o němž nesmím psát, vznesl jasný požadavek, koláč dobrý, ale proč že mám v lednici těsto na pizzu, když jí jakože "nechci udělat...?? "Recept na těsto naleznete v receptech Emanuela Ridiho, kdy prostě zázračné mouky 00 používám dostupnou mouku hladkou...

Myslela jsem si, že odolám, ale to se prostě nedá...Čtyři plechy byly snědeny, samozřejmě nikoliv mnou...ale štráfek jsem si dala...Vítejte v podzimním čase a mějte se fajn!