Léto s kočkou...

Že by okurková sezóna? Že bych neměla o čem psát? Sucho, výlety a cestování, drobné či ohromující zážitky, zahrada, kuchyně, životní moudra, že by došla inspirace!? Název článku je přitom tak prostý...
"Léto s kočkou" …
Co si pod tímto názvem má rozumný čtenář představit? No co jiného než kočku, válící se a občas i cvičící na zcela vyschlém trávníku! Horko a víc než aktuálních 30 se zde již pravděpodobně projevuje ve změně povahy autorky, tudíž tento divný článek!







Moje psychorelaxace je převtělená do krátkých a často i naivních popisků dnů všedních a svátečních doprovázená zcela autorskými snímky prezentovaná na tomto zanedbatelném blogu. Když mám čas, tak přemýšlím, píšu, fotím a koukám na svět a nestačím se divit. Žasnu. Stále víc a víc! Nad rozmanitostí, krásou, problémy, chytrými lidmi, časem, přírodou a také přiznávám, nad zvěří...

A protože jistě nebylo kočky Barči dossssstttt, tak zde tato noblesní desetiletá kočička podruhé:



Na ranním okně,  před šestou a po šesté ZDE:


Tak, a aby byl výčet a foto zvěře zcela úplný, sem s dalšími:

Tereza (více než 15 let)



Boloňačka Bellinka (3 roky)


Čivavka Lessinka (2 roky)



Zde v náručí, protože zde to čivavám sluší úplně nejvíc, tak proto! Krásné a horké léto přeji všem, nejenom milovníkům zvěře domácí...
ps.: A příště asi  bude následovat článek s názvem...  Nedivím se Paris (Hilton)...

Komentáře

  1. Diano, nádherná kočka, i pejsci jsou roztomilí! Dnes mě vzbudil náš kocourek šplháním do okna, přičemž shodil květináč s bylinkama. Přeji vám krásné léto, i zvířátkům :-) Zuzka

    OdpovědětVymazat
  2. Dianko, krásné zvířecí fotečky. U vás musí být pěkně veselo. To my máme jen Terrinku. :o) Čím jsem starší, tím víc žasnu nad krásou přírody a věcmi kolem nás. Jako mladší jsem to až takto nevnímala, ale dnes se stále jen kochám a kochám. .o)
    Přeji krásné léto. D.

    OdpovědětVymazat
  3. Milé přítelkyně, jste zlaté a děkuji Vám za Vaši přízeň. Kočka Barča je skutečně kus a když chce, tak dokáže své krásné tělo vystavit na odiv. Zuzko, mám sousedku Olgu, ta je velkou milovnicí koček a také jejich záchranářkou...má jich tak 4 až 6. Její kočky jsou takové venkovně domácí. Oblíbily si cestu domů výskokem do oken. Olga takto opakovaně přišla o květináče a navíc měla stěnu pod oknem upatlanou od kočičích pracek, jak kočka ještě hamtala v hlíně a připravovala si cílovou výskokovou rovinku, poté co shodila načančaný květináč dolů... Tuto situaci vyřešila Olga následovně. Pod okna si nechala vezdít do fasády obklad kabřinec ze vkusných kamenných dlaždic a kytku má vždy pouze v rohu okna, tak aby ponechala dostatečně velký manévrovací prostor skákajícím kočkám. Když přišla řeč, na kolik je toto protiprackové opatření stálo, tak jenom zvedla oči a ušklíbla se. No mají to pěkné, čisté a jejich skokanky skáčou do oken vesele dál. Je však zajímavé, že ven chodí dveřmi...

    Dášo, já úplně přesně u Tebe na blogu cítím tu sounáležitost s přírodou a řádem věcí, který je kolem nás. Člověk musí k tomuto vnímání dospět tak nějak postupně. Myslím, že jsme vlastně díky tomu neskutečně bohaté! Také Vám přeji krásné dny.

    OdpovědětVymazat
  4. Krásné kočky a i pejsci! Taky jsem za mlada přírodu kolem sebe vnímala jinak,nežli teď. Miluji pohledy tzv. do kraje, ale i různé detaily, na které narazím třeba jen i při zalévání zahrádky. Na kole nejraději jezdím sama, protože se zastavuji, dívám, kochám a fotím. Spolujezdce bych zdržovala :-).
    Hezké dny, Diano!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  5. Nepotrebujem ani telku, viem sa donekonečna pozerať na šantiace mačiatka. Úžasný relax.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky