Vrabec, ryby a včela...
Včera byl asi pravděpodobně nejteplejší den v tomto roce. Dnes byl asi pravděpodobně můj nejlínější den v roce. To se tak někdy přihodí... Začalo to již v noci, přišla bouřka, kterou provázel silný vítr a podivné zvuky a mí psi se báli, a tak si vlezli ke mně a já nespala a konejšila je a uklidňovala a ráno jsem kupodivu pro změnu zaspala... Věrný čivaví budíček mne sice probudil, ale o tři čtvrtě hodiny později, takže jsem na sebe hodila šaty, popadla kabelku a jela rychlostí blesku do práce. V momentu, když jsem dopadla na otočné křeslo s područkami, jsem pocítila takovou únavu, že jsem se jenom horko těžko přemlouvala k podání maximálních pracovních výkonů...A to mám před dovolenou, takže takových těch drobných úkolů, které musím bezpodmínečně vyřešit, se najednou vyrojilo jako hejno much... Naštěstí v momentu, kdy teplota v kanceláři dosahovala více 36 stupňů Celsia, a více než cokoliv jiného, jsem si připadala jako missis mokré tričko, neboť i na letišti v Thajsku je nižší vlhkost vzduchu než na našem státním pracovišti, jsme byli propuštěni domů. Paráda. Prostě, kanceláře bez jakékoliv klimatizace, s okny na nejrušnější třídu v Praze, dvě hodiny spánku, lepící se šaty a rozmazaný makeup, jasně signalizovaly, že tato úřednice již zažila lepší časy...
Domů jsem přijela s velkými plány, jakože co všechno stihnu...ale chyba lávky, tak nějak jsem se na chvilku natáhla, a když jsem otevřela oči, zjistila jsem, že odpoledne je fuč...Usnula jsem jako zabitá...Tak co teď...přece nebudu mít výčitky z jednoho prolenošeného odpoledne.
Vyšla jsem ven... a najednou jsem potkala vrabce, který poprvé vyletěl z hnízda, ale moc mu to nešlo...
Včele vůbec nevadilo vedro a opravdu poctivě navštívila každý kvítek na rozkvetlé liboře.
Když slunce přestalo tak pálit, tak jsem hodila trochu krmení jesenům a kde se vzali, oba dva aktivně vypluli ze svých hlubin a baštili až se jim ploutve červenaly.
A já? Asi nevadí, že nic moc nedělám...Užívám teplého večera, na terase, sama, za zvuků vodotrysku a s věrnými psíky polehávajícími kolem nohou.
Sklidila jsem alespoň nějaké bylinky, které jsem dala usušit na bylinkovou a čajovou směs.
Takže přátelé, krásný začátek srpna, jednoho z nejteplejšího a nejlínějšího měsíce v roce, přeji všem!
Diano, mám podobnou zkušenost. Tento týden mě kousla muchnička. Noha začala natékat do sloní velikosti, bolela i svědila zároveň. Tak jsem si vzala Zodac, abych alergickou reakci trochu zmírnila. Ten mě úplně odrovnal. Chtělo se mi spát celý den v práci, doma jsem padla do postele a spala až do večera.
OdpovědětVymazatA v kanceláři máme taky šíleně. Dokonce i procházka přes poledne venku je lepší než být tam.
V parném létě je trochu lenošení dovoleno.
Zdraví Míša
Krásné fotky zvířátek. Hezké lenošení i v dalších dnech. ono to asi v těch vedrech ani jinak nejde :-) Ivana
OdpovědětVymazatMíšo, to je teda síla s muchničkou. Jsou stále agresivnější a asi je jich více, dcera na táboře byla taky štípnutá a její sestřenice též a dávali je dohromady na marodce. Sestřenice též měla pekelnou reakci. Vedra v kancelářích jsou opravdu úmorná, ale třeba v autobuse bez klimatizace je také děsně. Máme prostě tento týden tropy.
OdpovědětVymazatIvanko děkuji, koukala jsem na Tvé pralinky a klobouk dolů, musela to být precizní práce.