Nechat dny jen tak plynout...

Nedávno jsem četla, že Japonci takřka nemají žádnou dovolenou...Trochu jsem nad tím kroutila hlavou, protože davy, skutečně davy japonských turistů lze spatřit nejenom v Praze, ale i na dalších zajímavých místech, třeba v Českém Krumlově nebo v Lednici. Tak nevím, jestli to, co bylo napsané v seriózním listě, je pravda či ne, ale je evidentní, že Japonci rádi a hojně cestují, protože japonské davy lze spatřit v historických centrech takřka po celé Evropě a dokážou takto smysluplně proflákat třeba čtvrt roku.

Průměrný Čech, poctivě pracující, může dovolenou čerpat "ze zákona" několik týdnů. Otázkou je, zda-li má možnost dovolenou čerpat, tak jak potřebuje on, zda-li se jedná o dovolenou řádně zaplacenou, nebo je to dovolená z donucení, třeba před zavřením nějaké důležité firmy v regionu, kde jak jinak na pracovní místo čekají i několik let... Pokud je zároveň dovolenkář rodičem, tak si poctivě plánuje dovolenou na prázdninové dny a dny volna, které mají jeho ratolesti školou povinné opravdu hojně, tak aby prostě pokryl péči o ně a "jejich hlídání".

V zemích, kde je tradice tzv. internátního školství, pak naopak mají rodiče "pré" devět či deset měsíců v roce a ty dva tři zbylé měsíce, pošlou děti na smysluplné tábory, dnes se i u nás s oblibou říká campy, a tak si svoji zaslouženou dovolenou náležité užijí cestováním, třeba na konec světa. A to samozřejmě sami, ve dvou. Americká propaganda zaměřená na společnou rodinou dovolenou prezentovaná ve filmovém zpracování filmu Sám doma, je pouhá fikce! Česká tradice velí, dovolenou čerpat hlavně v létě, jeden týden máma, jeden týden táta, dva týdny společně,  a protože jsme národ chytrých rodičů, pak se snažíme vymyslet dovolenou aktivní, kreativní a sportovně zaměřenou, s mořským či horským prvkem, prostě, aby se naše děti otužily a tužily zároveň. Mnohdy se po absolvování rodinné dovolené těšíme do práce, abychom se tak nějak zase dali do kupy... To si zase zaměstnavatel mne ruce, protože to je krásný sociální prvek mít radost z práce a těšit se na rok strávený v ní.  A radost, tu já mám! A aktuálně mám před dovolenou. Poprvé pouze s jedním dítětem, které bude vyžadovat značně kreativní přístup od obou rodičů. Druhé dítě bude mít na starosti dům, zahradu a zvěř. Již několik týdnů si zakazuji myslet na to, co by se mohlo stát a co se všechno stane...ale jinak nelze, česká tradice velí vyrazit za hranice všedních dní...

Tak začínám balit kufry a vymýšlet program. Krásný pátek všem, opravdu všem, nejenom těm, kdož mají před dovolenou...

A dobrá rada na závěr, nechte dny jen tak plynout, protože dovolená není maraton a zaměstnavatel zase nemusí mít takovou radost!