D 1, Brno a D 1

CESTA TAM
Jak název článku na povídá, vydala jsem se před nedávnem, tak teda přesně...sobota 29.4. 2017 vozidlem v ranních hodinách do Brna. Po dálnici D 1, start byl z obce u Prahy, ale dá se napsat, že jsem vyjela z Prahy, těch 10 minut nehraje v mé cestě žádnou roli. Jako řidič nefotím, netelefonuji, komunikuji s osazením vozu minimálně a beze zbytku dodržuji zásady bezpečného silničního provozu a předpisy. Prostě držím volant a jedu si pěkně 130 s tím, že vzdálenost 200km ujedu zcela v pohodě za 2 hodiny...plus mínus...s naladěnou příjemně dunící radio stanici pro začínající puberťáky, lehce rozechvělá ze samostatného výletu... ...chyba lávky...
Za Prahou, do Mirošovic to celkem šlo, až na řadu maskulinních řidičů jedoucích minimálně 170km v hodině již v prostředním pruhu, celkem čtyři vybržďující debily a několik čepičářů - řidič staršího data narození, vyjíždějící vozidlem pouze občas, za účelem návštěvy příbuzných na venkově, jedoucí tak 70km v hodině ve vozidle, o kterém lze pochybovat, že legálně prošlo technickou kontrolou, v pravém jízdním pruhu, kam jsem byla z  čista jasna vytlačena maskulinním debilem z pruhu prostředního.
Za Mirošovicemi však na řidiče řádné (já), debilní i čepičáře, čekalo překvapení v podobě totálně rozkopané dálnice, a to až na pár přestávek, asi tak 150 km až do Brna.  K jízdě v jednom jízdním pruhu se pak ještě přidaly kamiony, které se do připraveného pruhu nevešly, od jejichž kol létaly kamínky, které ostře narážely do čelních skel za nimi jedoucích vozidel. Nepozorný řidič, tedy já + čepičáři, předpokládám, že maskulinní debil se silně vyvinutými samčími smysly se zavčas vyhnul, jsme pak opakovaně najížděli a padali do  děr a jam  připravených pravděpodobně na mamuty, které číhaly v tomto jediném pruhu, který byl v provozu. Asi po 100km mne příjemně dunící radio stanice pro začínající puberťáky již vytočila, prostě tuc tuc se nehodilo k slalomové jízdě na třetí rychlostní stupeň, a jako kdybych tušila plížící se zradu, přepnula jsem rádio za protestu osádky vozidla na Radiožurnál.  Dobře jsem udělala, neboť někdo moudrý nabádal k sjezdu z dálnice na  Jihlavu a objížďku na obec Velký Beranov, protože v tomto úseku dálnice "stojí" je zde bůhví proč kolona vozidel, se zpožděním skoro 2 hodiny.  Po několikerém přemlouvání navigace, která tvrdošíjně trvala na nájezdu zpět na dálnici  v Jihlavě, jsem asi s 20 minutým zpožděním vyjela u Beranova a přískoky pokračovala až do Brna. Zpoždění zhruba 1 hodina.
BRNO



Brno je krásné město, vždy se zde cítím velmi dobře. Vzhledem k tomu, že jsme se pohybovaly s dcerou v jeho středu, tak jsme ještě stihly sobotní trh na "Zelňáku" a rychlou obhlídku Staré radnice, Brněnského draka a kola a navštívili jsme nádherně opravené divadlo Reduta. Opět jsem si slíbila, že se sem vrátím a jako naladěný turista si vše projdu, obhlédnu a navštívím.  Tentokrát jsme neměly moc času.




CESTA ZPĚT
Okolo 21 hodiny jsem pak vyrážela na Prahu zpět. Poměrně rychle jsem se vymotala bez navigace z Brna, najela na D 1, a protože se právě setmělo a začalo poprchávat, tak jsem přilípla oči na přední sklo a s čůrky potu stékajícími po zádech, jsem v jednom jízdním pruhu s kamiony v zádech, s rozparáděnými maskulinními řidiči, kteří mé auto za každou cenu museli předjet, čímž jsem byla opakovaně vytlačena kamsi na pole, naštěstí čepičáři již ulehli, absolvovala cestu zpět zpátky domů. Byla to jízda smrti. Nepřeháním.
Přemýšlím, jak je možné, že jsme na tom tak špatně, že nejsme schopni udržovat D 1 v přijatelném stavu, jak je možné, že se tato dálnice takřka uzavře, jak to, že se nacházejí tak nebezpečná místa. Kde jsou ksakru ty mnohamilionové investice na její opravu???



Mohlo by Vás také zajímat...

Komentáře

  1. Cítím to úplně stejně, Diano. Dé jednička je ostuda Česka. Když máme jet směrem na Moravu, ptám se manžela:,,A to pojedeme po dálnici?" Už jenom ta představa mi může zkazit celý výlet.
    Spravedlivě ses rozhořčila!
    Henrieta

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky