Návrat do zahrady

Po třech měsících se vracím zpět do své zahrádky. Návrat je to postupný, mnohé se změnilo. Rekonstrukce domu je z větší části ukončena a dodělávky se budou pravděpodobně řešit "do vánoc", ale TO není podstatné. Podstatné je, že jsem zpět, tam kde jsem doma. Když jsem tři měsíce při občasných zastávkách  na stavbě viděla, jak je má "láska" devastována a jak sama o sobě rychle zarůstá plevelem, dlouhými větvemi náletových osiček a prosí mne o pomoc, byla jsem docela v pasti. Mé předsevzetí, že v průběhu rekonstrukce domu budu jezdit na zahradu, které se budu věnovat a vysadím si zeleninu a letničky, budu ji pravidelně odplevelovat a zavlažovat, byla fakt naivní a nedala se uskutečnit. Všude byl složen stavební materiál, vybouraný vnitřek domu, já jsem neměla žádné "kopací nástroje", neboť tyto byly uloženy kdesi u známých a dělníci zde pracovali do hlubokého odpoledne. Občas jsem propadala smutku a beznaději a nejednou jsem brečela, protože jsem měla pocit, jakoby si nikdo mé snahy, peněz, práce a vynaložené lásky při budování zahrady v minulých 8 letech nevážil (a asi tomu tak i je), neboť vše byla otázka priorit!!! Přece!!! Priorita byla prý jasná...dům a zahradu si přece obnovíš...

Rozčilovala jsem se a uraženě říkala, že zahradu už budovat nebudu, že mne celková dehonestace dost zranila. Jenomže, mám kolem sebe přátele a známé a ti se mne již od jara ptali a co zahrádka? Zdali bych neměla tu či onu rostlinu k darování, proč nepíšu a nefotím, proč nerozdávám rady, proč nedaruji květiny? A tak jsem se rozhodla, že se k budování zahrady vrátím. Bude to běh na dlouhou trať, protože se díky radikálnímu rozšíření terasy zmenšil prostor dříve pěstovaného trávníku, změnila se výška terasy, tudíž trávník a záhony nenavazují plynule, tak jako dřív na terasu, ale vytvořil se zde docela velký schod. Což není pěkné a bude problém toto napravit. Myslím, že mne trochu ty otázky nakoply, možná za to může moje povaha, prostě jdu opět do toho. Fotky, které jsem nahraji jsou vždy upravené, aby zde nebyla vidět ta katastrofa. V prvé řadě jsem se pustila do odplevelení zbývajících záhonů a do výsadby záhonu nového, kam jsem převážně zasadila hortenzie a trvalky. 

Dále jsem vyčistila, jak se dalo, jezírko a jeho bujně zarostlé okolí. Na plešiny jsem zasela travní semeno. Nemám však stále zapojenou hadici, takže nosím v kýblech vodu a takto polévám nově zasazené rostliny a plešatý trávník zatím nechávám osudu.

Na dalších fotkách je vidět, jak zahrada vypadala v červnu vloni...