Dovolená v Čechách...

Nevadí mi (asi), když nemusím jet mnoho hodin a kilometrů k moři, ať směrem na jih či na sever. Možná, že jsem jet mohla (asi), ale po pravdě, jsem ráda, že nemusím. Ani ne kvůli riziku, protože si myslím, že to je aktuálně stejné jako doma, tak v zahraničí (COVID-19), ale proč nezkusit jinou formu dovolené? Vytvořila jsem si seznam míst a aktivit, seznam nikoliv závazný, ale inspirující, a tak podle počasí a zájmu, postupně odškrtávám kolonky. Začali jsme tradičním výletem na jih... V pondělí jsme se vypravili (konečně) do Národního muzea (staré budovy) a na plavání v bazénu v Hloubětíně. V úterý jsme jeli na Kokořín, kde jsem po příchodu na parkoviště k vozidlu zjistila, že se do něho nedostanu, protože přestalo fungovat odemykání dveří... Ve středu jsme navštívili Botanicus v Ostré, kde jsme si to opravdu užili, snad proto, že jsme přijeli brzy a snad, že byl všední den.  Zítra bychom měli navštívit Mirákulum v Milovicích a v pátek chystáme zahradní párty, takže to vidím na plavání v bazénu v Houbětíně (málo lidí a lehce slaná voda) a úklid... O víkendu se chystáme na narozeninovou oslavu do stylové restaurace Na Jitrách do Semic a v neděli, snad opět (konečně) dáme nějaký "kolový" výlet.

Tak zde jsou vnitřní prostory Národního muzea, pár fotek je ze stálé Mineralogické sbírky .

V Národním muzeu je k vidění jedna stálá (a také nejstarší) sbírka minerálů. A poté několik výstav, které mne moc nezaujaly. Retro je pro mne pojem a dětství a puberta... ale pokud bych neměla dobré znalosti ze seriálu Vyprávěj, tak by mne skutečně výstava k sametové revoluci vůbec nenadchla. Pár obrázků z 9. dní května 1945, tak podstatných pro dalších bezmála 50 let, zde vlastně není odůvodněno. Symboly české státnosti a vše související, bylo to asi nejlepší co zde bylo k vidění, ale je to možná také proto, že jsem na vysoké škole chodila na přednášky k tomuto tématu, takže je téma ve mně stále zakořeněno (asi navždy). Budova je dnes nevyužitá, tak snad někdy příště, až se zrekonstruuje velrybí kostra a vrátí se sem vycpaná zvěř...

Kokořín

Co dělat, když nelze odemknout vaše auto? Pravděpodobně je vybita baterie v dálkovém ovladači... Nebudu zde popisovat postup, jak se dostat do nebobitného "automatu", ale vězte, že neuděláte chybu, pokud budete nosit náhradní baterii do klíče s sebou... Pokud ji budete vyměňovat, tak je to nutno udělat rychle... Já jsem náhradní baterii neměla, a tak mne, lehce hysterickou, s chirurgickou přesností navigoval muž na čísle asistenční služby.  Světe div se, po nezbytném soustředění a vhodném natočení klíče (a mnoha pokusech),  motor naskočil. Dnes mám náhradní baterie tři... A doufám, že se do podobné situace, kdy nikdo nikde (zejména znalý muž či nejlépe manžel), z nebe padá průtrž mračen a civilizace v nedohlednu, již nedostanu. Ale zase se potvrdila má myšlenka, že každá cesta mi něco přinese...tentokrát postup, jak se dostat do auta, jak si poradit a vozidlo cca po 5 minutách zprovoznit a odjet. Je to samostatnost a svoboda! Kdo se bojí, nesmí do lesa! Ale zpět na Kokořín!

Hrad opěvovaný romaniky a Máchou, dnes opět v soukromých rukách, opravený, se sochou paní Špačkové nad nově postaveným Novým palácem...jako madona je zde paní Špačková. No, kdyby jich nebylo, tedy této bohaté pražské rodiny, tak bychom asi mohli Kokořín obdivovat pouze na obrazech romanticky smýšlejících malířů z druhé poloviny 19. století, třeba v Národním divadle... Jinak tento výlet hodnotím veskrze kladně, cestou vzhůru jsem si prospěvovala Kokoříne, Kokoříne, dnes Tě pokoříme... a tak se i stalo.

Botanicus, Ostrá

Máte-li  hromadu peněz, spoustu času, děti školou povinné (spíš 1. stupeň), neváhejte a navštivte v dobré obuvi Centrum řemesel v Ostré.

U vstupu si zakoupíte, krom jiného groše (1 groš = 10 Kč), a za tuto měnu zde můžete tvořit, vidět, jíst a pít a vidět středověk.

A příště nashledanou!