Tající les

má svůj neobyčejný půvab. Jako bychom dnes na vlastní kůži zažili střídání ročních dob, ústup zimy a zatím nesměle se hlásící jaro.

Jaro, kterému dnes vydatně pomáhaly sluneční paprsky pomalu rozpouštět sněhovou a ledovou vrstvu.

A pak nám to přece jenom nedalo, a postavili jsme posledního sněhuláka Skřítka

a potkali lišku...

a rozloučili se zimou...